Fika s Kristinou Lund

Co znamená, když vás někdo ve Švédsku pozve na fiku a můžete vůbec odmítnout? Jací jsou Švédové a co jim nikdy nesmí chybět v lednici? O Švédsku a tamní gastronomii jsme si povídali s Kristinou Lund. 

Švédové jsou jedni z největších konzumentů kávy na světě a pití tohoto nápoje má v jejich zemi dlouho tradici. Pro přestávku na šálek překapávané kávy a něco o dobrého k tomu mají dokonce vlastní výraz - fika. Švédové si ji dopřávají několikrát denně a kromě relaxace a načerpání energie funguje také jako taková malá společenská událost. Fikuje se s kolegy v práci, doma nebo v kavárně s rodinou či přáteli, ale klidně také o samotě. Fika je nedílnou součástí švédské kultury, sami Švédové ji označují za sociální instituci, a žádný z nich si bez ní svůj den nedokáže představit. 

Z lásky ke Švédsku a pečení

Fikou a švédskými chutěmi je inspirovaná naše stejnojmenná čokoláda s kardamomem a máslovo-karamelovou sušenkou kolasnittar. Vytvořili jsme ji ke Dni matek společně s Kristinou Lund, autorkou blogu Děvče u plotny, na kterém už více než 10 let sdílí sladké, často švédské nebo Švédskem inspirované recepty.

K pečení Kristinu přivedla v dětství babička. Protože jí ale kromě dortů a koláčů bavily také jazyky, rozhodla se po střední škole pro studium švédštiny. Zemi nekonečných fjordů, červených domečků a silné kávy si rychle zamilovala a pravidelně se tam vrací. Láska k pečení a divoký sever se odráží nejen v jejích receptem na blogu, ale otiskla ji také do Sladké švédské kuchařky FIKA a kuchařky Kynuté těsto, která právě vychází. O švédských zvycích, tradičních pokrmech a samozřejmě švédských sladkostech Kristina pravidelně vypráví také ve svém podcastu. A kdo by hledal inspiraci nebo rovnou praktický návod na to, jak vykouzlit ten nejnadýchanější korpus, nejjemnější krém a geniální příchutě, rozhodně by neměl minout její kuchařku Dorty. 
 

Švédsko chutná po kávě, skořici a kardamomu

Proč ses rozhodla studovat zrovna švédštinu? 
Když jsem byla malá, jezdila jsem s rodiči do Norska na ryby. To mě moc nebavilo, ale severská příroda mě okouzlila. Na střední jsem pak přemýšlela, co studovat, a protože mi celkem šly jazyky, rozhodla jsem se jít touhle cestou. Chtěla jsem nějaký nezvyklý jazyk, a protože se v Brně zrovna otevírala švédština, zkusila jsem štěstí tam. A tam to vše začalo.

Čím si tě Švédsko nejvíc získalo? Je to právě ta krásná divoká příroda nebo gastronomie? 
Myslím, že kombinací obojího. Moc ráda chodím na procházky přírodou, která je ve Švédsku nádherná, divoká a zelená. A Švédi mají skvělé jídlo i sladké pečivo, přitom mají velmi podobné chutě jako my tady u nás. 

Která místa bychom při cestě do Švédska neměli minout?
Těch je spousta! Ale kdybych měla vybrat jen pár, bylo by to městečko Smögen na západním pobřeží Švédska, Göteborg a Stockholm (hlavně jejich historická centra), ve Stockholmu pak muzejní ostrov Djurgården a na něm kavárnu Rosendals Trädgårdskafé a Junibacken, nádherné muzeum Astrid Lindgren. No a nakonec sever Švédska, který leží za polárním kruhem. Sama jsem tam nikdy nebyla, ale jednou bych se tam chtěla podívat.

Žila jsi tam, ještě během studia, 7 měsíců jako au pair. Přemýšlela jsi někdy, že bys zůstala natrvalo? 
Tehdy jsem nad tím uvažovala. Našla jsem si ale v Česku přítele (teď už jsme manželé) a Švédsko zůstalo spíše prázdninovou destinací. Takže teď už ne. Mně se moc líbí i u nás v Česku. 

Jak Švédsko chutná? 
Po kávě, kardamomu a skořici. To jsou podle mě nejtypičtější chutě. A taky po  rybách, ale ty se ke kávě moc nehodí. 

Co se naopak ve Švédsku ke kávě jí? Hodně známí jsou skořicoví šneci (kanelbullar), ale určitě je toho mnohem víc. 
Kromě skořicových šneků jsou to i šneci s kardamomem (kardemummabullar), různé druhy sušenek (jednu takovou najdete i v čokoládě FIKA), typický je Princeznin dort (prinsesstårta) - šlehačkový dort potažený zelenkavým marcipánem, hutný čokoládový koláč (kladdkaka) nebo bezlepkový mandlový dort krále Oscara II.A co slaná jídla?
Jejich strava hodně stojí na tom, co se tam dříve tradičně pěstovalo, což jsou hlavně obiloviny, brambory nebo kořenová zelenina. Ta se často nakládá, aby vydržela přes zimu. Kvasí se ale i ryby, známí jsou třeba kvašení sledi (surströmming), v sezóně jí krevety, v létě raky. S těmi se pojí speciální slavnost Kräftskiva. Jsou hodně uvědomělí v tom, co si dávají na talíř. Ve Švédsku je velmi dobrá kvalita jídla. Konzumují hodně zeleniny, ale zároveň je tam oblíbená mexická, asijská i italská kuchyně.

Co tedy Švédům nesmí chybět v lednici? 
V lednici jim většinou nechybí sýr (ten se prodává ve velkých kusech, ze kterých ho krájíte škrabkou na sýr), brusinková marmeláda, bílý jogurt (prodává se v tetrapaku - jako u nás mléko) a Kalleho kaviár, to je pomazánka z kaviáru, která se natírá na chleba.

A jací jsou Švédové? 
Moje zkušenost je taková, že ze začátku jsou trochu rezervovaní. Nemají takovou tu otevřenou, extrovertní náturu jako třeba Italové nebo Španělé. Když se jim ale člověk dostane pod skořápku, tak jsou neskutečně milí. Já jsem žila hlavně na venkově a s žádným studeným čumákem jsem se nesetkala. Navíc, jakmile zjistili, že mluvím Švédsky, úplně roztáli. 

Je nějaký aspekt jejich života, který tě zaujal? 
Švédové tráví hodně času venku. Za každého počasí. 16 stupňů, mrholení a studený vítr, to může být klidně švédský letní den, záleží, kde ve Švédsku člověk zrovna je. Ta zem je neskutečně velká. Oni ale sedí před kavárnami a užívají si toho relativně hezkého počasí. Řekla bych, že tohle jsme doma taky celkem implementovali. 

Existují ve Švédsku nějaká nepsaná pravidla? 
Určitě je jich spousta. Třeba alkohol se nikdy nesmí pít na veřejnosti, jen v restauracích a barech. Alkohol koupíte ve specializovaných obchodech System Bolaget a u nákupu budete pravděpodobně muset ukázat občanku. Když vás někdo pozve na fiku, je neslušné odmítnout (a vůbec si nemusíte dávat kafe a sladké pečivo, klidně jen čaj nebo vodu). Švédové jsou velmi zdvořilí, hodně u nich uslyšíte slova děkuju a prosím. Dodržují pravidla a budou to očekávat i od vás. Švédsko je dost otevřené rodinám s dětmi a děti jsou vítané i ve veřejném prostoru. A zároveň se děti nikdy nebijí.

Fika se vyslovuje dlouze - fíka. Výraz vznikl prohozením slabik ve slově kaffi, což bylo v 19. století označení pro kávu.

Zmínila jsi Fiku, podle které se jmenuje naše společná čokoláda. Můžeš prosím vysvětlit, kde se tahle švédská tradice vzala? 
Fika má počátky už někdy začátkem 19. století, kdy ve městech vznikaly první kavárny kaffehus, ty byly určené jen mužům. Ženy se setkávaly u sebe doma a pořádaly dýchánky, na které se servírovalo sedm druhů pečiva a také káva. V průběhu 19. století se začaly otevírat cukrárno-kavárny i pro ženy, těm se říkalo kaféer a v nich se kromě kávy servírovalo i pečivo. Takže káva způsobila, že se lidé setkávali, byla vlastně takovým pojítkem společnosti, prostě posezení s hrnkem kávy se stalo důležitou součástí běžných dnů. I během světových válek, kdy opravdová káva často nebyla, ji nahrazovali třeba čekankou nebo mletým a praženým kořenem pampelišky. Ale tradice pití kávy přetrvala až do dnešních dnů, je to vlastně taková obdoba anglického čaje o páté. 

Čokoláda Fika vznikla k příležitosti Dne matek. Ty sama jsi maminka dvou malých dětí. Máš vůbec na fiku čas? A jak relaxuješ? 
Na kafe nedám dopustit, je to jedna z prvních věcí, na které se po ránu těším. Odpočinu si, když jsem sama, třeba jdu na procházku s podcastem v uších, čtu si nebo se dobře vyspím. A fiku si ráda dávám i s dětmi, třeba když spolu jdeme do kavárny.

Máš nějaké tipy na zajímavé knížky nebo třeba filmy ze švédské produkce?
Ráda se začtu do knih Astrid Lindgren, její knížky jsou pro děti i pro dospělé, já mám nejraději Bratry Lví srdce. Pak seriál Most. Ten je švédsko-dánský a je skvělý - napínavý a tajemný. Z detektivek mě bavily třeba ty od Åsy Larsson. Pak historická série Kristina Vavřincovna od Sigrid Undset. A k poslechu Abba!

Prozradila jsi nám, že máš v hlavě nápady na další kuchařky. Budou také inspirované Švédskem? 
Zrovna teď vychází kuchařka Kynuté těsto, ve které je 15 receptů a některé z nich jsou Švédskem inspirované. A pomalu začínám pracovat na další knize, bude se jmenovat  Sladká severská kuchařka a čtenáři v ní najdou recepty ze všech severských zemí. Dávám si na její psaní alespoň rok času, aby byla opravdu pečlivě vytvořená. S recepty, které fungují a které voní kávou a kardamomem.

Máš v některé z kuchařek třeba i nějaký netradiční recept s čokoládou?
Právě v Kynutém těstě mám recept na babku plněnou čokoládou a tahini pastou. Na blogu mám také recept na Miso cookies s čokoládou.  

Všechny recepty zmíněné v rozhovoru najdete buď na Kristinině blogu nebo v její kuchařce FIKA. Vzniku fiky a její historii věnovala Kristina jeden celý díl svého podcastu. Poslechnout si ho můžete zde.